Appeasement peněz

Namísto toho, abych cestou domu přemýšlel o tom, co udělám k večeři nebo, že se mi chce neuvěřitelně moc na záchod a možná to ani nestihnu, zaměřil jsem se na problém, kterým je jistota. Slovíčko jež jsem ve své mysli nazval přeludem, protože jistota je stav, ve kterém jsme se naučili žít. Jsme si jistí, že nebude válka, že komunisti už by nemohli vládnout jako tenkrát, a že ta finanční krize za chvíli přestane, Řecko zkrachuje a bude klid. Jsme si také jistí, že ať už zvolíme kohokoliv, bude to stejně jedno a taky jsme si jistí, že když budeme poctivě šetřit, budeme se pak mít lépe.

Neklademe si otázky jako třeba, proč by se vlastně nemohlo všechno zhroutit jako domeček z karet? No a může? Jasně, že může a podle mě, ačkoliv si to nikdo nepřeje, jednoho krásného dne si prostě přiznáme, že peníze v podstatě neexistují, jejich hodnota je mizivá a jejich neexistující virtuální polovina, se kterou se v klidu obchoduje, vlastně opravdu neexistuje. Tadá!

Otázku, kterou jsem si ale kladl, a možná to není žádná bravurní myšlenka, jsem si dovolil přirovnat k předválečné Evropě. Tehdy také každý kdo měl trochu rozumu věděl, že bude válka. Dříve nebo později. Bohužel zásluhou zbabělých politiků se tak vskutku stalo a dnes je situace naprosto stejná, jenom typ konfliktu je jiný, ale nepřítelem jsou stejně jako onehdy voličské hlasy. Nebýt jich a úderných hesel politiků, pro něž je mnohokrát politika jediným řemeslem, kterého jsou schopni, možná bychom tu měli krizi dříve, rychlejší a také už bychom ji teď asi nemuseli řešit. Neustále však popouštíme uzdu všem možným dluhům, roztáčíme spirály peněz a doufáme (řečeno z pohledu politika), že se to snad jednou nějak seškrtá. Jistě pane ministře.

Jenže mi se pořád utěšujeme, že máme ještě více peněz než kolik máme dluhů, což je pokrytecká představa, a že se to nějak urovná. Prdlajs, dostaneme se na dno později a mnohem drsněji a také se z něj budeme pomaleji odlepovat, protože až nezbude vůbec žádná důvěra v náš systém, nezbude nám ani síla si nějakou důvěru znovu budovat.

Musí se nechat klasické válce jedna ohromná výhoda, jedna strana vždycky prohraje, druhá zvítězí a nejhůře to odnesou civilisti. Ve válce peněz to ale odnesou úplně všichni a nevyhraje nikdo. A jsme znovu u té jistoty, můžeme si totiž být jisti čím chceme, jistotu však nikdy mít nebudeme... a ani to není tak úplně jisté.

Battlefield 3 Beta - dojmy.

Původně jsem si řikal, že kvůli nedostatku času a nedostatku podnětů nebudu chvilku na blog přispívat. Ovšem se zkouškou bety vele očekávaného akčního dílka se všechno tak trochu vyprávělo. Rozdělíme si tak tenhle krátký článek do tří odstavců (resp. čtyř vč. tohohle). První se bude věnovat samotným multiplayerovým kláním, druhý technické stránce a třetí nakonec podivné službě Origin - systému digitální distribuce od EA.

Při prvním zapnutím hry se připravte na dvě věci. Budete asi často chcípat, než začnete hrát opatrně a rozhodně to není stejné jako stará dobrá dvojka. Nová Battlefield totiž v multiplayeru zatím vypadá tak nějak nově. Na dvou mapách (Operation mètro a Caspian Border) se dočkáte různorodé hratelnosti. Zatímco první mapa zasazená do prostředí Paříže je o litém boji na relativně malé mapě, druhá připomíná druhý díl, nabízí ohromné bitevní pole a také bojovou techniku, vč. letadel. Upřímně řečeno mě bavila více ta stísněnější podoba a to nejen kvůli tomu, že můj kompjůtr tak trochu nestíhal. Prostě a jednoduše mi bitva, která se postupně přesouvá z parku, přes metro až do ulic velkoměsta přišla zajímavější, živější a tak trochu i taktičtější. Zatímco na velké mapě se všichni hned vrhají po obrněných autech, tancích atp., tady jsme pěškobusem a kooperace je tak mnohem více intenzivní. Možná mě to bavilo i proto, že mám rád hry typu SWAT nebo Rainbow Six a tohle je takový zajímavý mix mezi hratelností Counter-striku a Call of Duty. Nejsem asi holt milovník velkých bitev. Svoje si však evidentně najdou všichni, což je dobře. Stejně zajímavé je i úkolově orientovaná hra, díky které má hra velice dobrou dynamiku a pocit války je hodně intenzivní. Standardem už je odemykání nové výbavy a v rámci profesí (medik, inženýr, snajpr a podpůrná pěchota) i velice důležitá týmová souhra a balanc.

Vybaloncovaná hratelnost však moc nekoresponduje s ne příliš promakanou technikou stránkou. Možná by se spíše slušelo řict s nevyladěnou, protože graficky a zvukově je BF3 i na nějnižší detaily opravdu krásná hra. Jenom prostě každému funguje jinak, zasekává se, doskakují textury nebo mizí a objevují se zbraně... prostě je to beta a tak ty bugy k tomu holt patří. Nejvíce si toho všimnete na obrovské mapě Caspian Border, která je prostě do jisté míry nevyladěná a hrát na ní je kolikrát velké zlo i v případě, že hraje méně než 40 hráčů (ze 64 možných). Dělo PC je tak trochu povinností. A to mě dostává zpátky ke grafice, jsem totiž zase o trochu šťastnější, že jsem konzolový hráč a BF bych si na PC po téhle zkušenosti nekoupil. Je to jasné, ačkoliv hra na kompu nabídne více hráčů na mapě, konzolisté se nebudou muset vůbec starat o technickou stránku hry. Prostě jim to pude děj se co děj. A jelikož BF vypadá i na nízké detaily slušně, budou zmlsaný PC hráči kupovat za těžký prachy nesmyslně silné kompy a my si prostě v klidu hrát. Tím nechci spustit nějaký flame war, ale je vidět, že počítačové hry trpí neustále tím samým neduhem, který už jsem si odvykl řešit a jsem za to v podstatě hodně rád.

Co mě ale neskutečně sere a čeká mě to z příchodem onlajnovky Old Republic, je služba EA Origin. Upřímně řečeno, čekal jsem obdobu steamu se vším všudy, jenže ono to je takové divné. Nainstalujete si Origin, stáhnete betu (pořád jak steam), pak si zapnete hru a místo hry se vám v prohlížeči otevře účet EA pro BF, který funguje jako nedomrlé menu hry. Běží vám tak povinně dvě aplikace, Origin a prohlížeč. Ano, můžete si tak kontrolovat statistiky nebo se připojovat na servery, ale to je dost divný! Došlo to dokonce tak daleko, že přes to zapínáte hru, ta se otevře někde na liště (pokud vůbec) a musíte se do hry tabovat. Tam zjistíte, že vám daný server nevyhovuje. Namísto toho, abyste si vybrali přes hru jinej server a vyhnuli se v mém případě malému PC kómatu, se hra vypne a musíte zase přes browser. Je to nejenom otravné, ale také nepochopitelné, proč tohle všechno neobstarává jeden program? Halo, bude rok 2012... Origin je tak absolutně největší nevýhoda této hry (a dá se přežít), která mě často odradila od toho si hru vůbec spustit. Konzolisté se tímhle naštěstí trápit nemusí.